Řada škol v České republice k výuce dětí 21. století používá přístroje a metody 20. století. Takto nikdy nebudeme schopni podchytit a rozvíjet dětský potenciál a jejich zájem o moderní technologie.

Virtuální škola

Že jste tento pojem ještě neslyšeli? Je to naše vize toho, jak by škola 21. století mohla vypadat. Každá škola by disponovala alespoň jednou virtuální učebnou, tedy něco na způsob počítačové učebny, která by byla vybavena virtuálními headsety. Myslíte, že je to nereálné? Opak je pravdou.

S rozšířením kvalitního obsahu a zlevňováním potřebného hardwaru se virtuální realita dostává do škol stále častěji a je to skvělý nástroj, jak děti zaujmout, předat jim znalosti a aktivně je zapojit do výuky. Děti se mohou během okamžiku ocitnout hned vedle pyramid v Egyptě, navštívit sluneční soustavu, projít si všechna známá místa na Zemi nebo se stát součástí armády, prohlédnout si dinosaury z blízka a mnoho dalšího. Mírně nadneseně řečeno poskytuje virtuální realita neomezené možnosti. Jsme toho názoru, že tomuto stávající „klasický“ styl výuky nemůže konkurovat. A hlavně jsou toho názoru dnešní děti.

Výhody VR

Hlavní výhodou VR oproti klasickým stolním nebo počítačovým hrám je aktivní zapojení. Děti se totiž musí pohybovat, řada programů je dokonce fyzicky náročná. Můžeme tedy za jednu z výhod považovat také zlepšování kondice dětí a podporu aktivního zdravého životního stylu, a to skrze moderní technologie. Další výhodou je široká využitelnost napříč školními předměty. Takový zeměpis, biologie, dějepis, ty se nabízení samy. Ale výjimkou nejsou ani technické předměty, hudební výchova, výtvarná výchova, tělocvik nebo dokonce matematika, fyzika či chemie. Ve virtuální realitě se dají skvěle zobrazovat složité 3D grafy, které průměrný učitel není schopen zachytit na 2D tabuli. Ve speciálně navržených programech se děti učí rozhodovat, plánovat své kroky dopředu a také odbourávají strach ze selhání, protože mají pocit, že hrají hru a případné selhání nepovažují za fatální.

Nevýhody VR

Jedním z největších problémů, který slýcháme na straně škol při zvažování realizace VR učebny je nedostatek finančních prostředků a chybějící prostory, ve kterých by se učebna mohla nacházet. Na toto reagujeme možností vytvořit sdílenou učebnu VR na naší půdě, pro učitele by to tedy znamenalo stejnou zátěž, jako při výjezdu s dětmi na výlet. U dětí se navíc musí počítat s tím, že budou neopatrné a mohli by vybavení VR poškodit. Je tedy nutné věnovat zvýšenou pozornost během výuky ve VR. Na tento problém již řada firem myslela a vynalezli ochranné gumové povlaky na ovladače. Samozřejmě je nutno také myslet na zásady hygieny. Pokud se během jednoho dne na VR headsetu vystřídá více osob, je vhodné zakoupit omyvatelné polstrování, které můžete otřít hadříkem namočeným ve speciálním desinfekčním prostředku, případně se dají také zakoupit jednorázové hygienické roušky, které tento problém také řeší. Nejčastěji diskutovanou nevýhodou VR je také skutečnost, že některým jedincům se při práci ve VR točí hlava, případně jim je fyzicky nevolno. Všechny tyto efekty jsou pouze dočasné a odezní ihned po sejmutí VR brýlí z hlavy.

VR a nadání

Řada programů ve VR podporuje různé aspekty lidského nadání. 3D programy jako je např. Tilt Brush, ve kterých děti mohou modelovat sochy a malovat obrazce do prostoru kolem sebe rozvíjejí prostorovou inteligenci. Mnohé školy v ČR jsou vybaveny 3D tiskárnami, výtvory dětí si tedy mohou vytisknout a případně také uspořádat školní soutěž o nejkreativnější výtvor, fantazii se meze nekladou. Rytmické programy jako např. Beat Saber se zapojením oblíbených světových skladeb kombinují tělesně-pohybovou, hudební a prostorovou inteligenci. V únikových hrách se děti naučí odolávat stresu, protože zde plní úkoly na čas a pod tlakem a rozvíjejí tak intrapersonální inteligenci. V mnoha dalších virtuálních programech se může v jednom prostoru nacházet více osob a mohou tedy společně rozvíjet interpersonální inteligenci, která je založena mj. na komunikaci či spolupráci.

Finanční stránka věci

Jak jsme již řekli na začátku, virtuální realita se začíná stávat běžně dostupnou záležitostí. V případě, že i přesto se Vám jeví jako příliš nákladná, existuje mnohem dostupnější varianta, tzv. krabicová virtuální realita, při které stačí pouze mobilní telefon. Bohužel využití této úsporné varianty je omezeno „pouze“ na přehrávání 360°videí. I přesto se jedná o unikátní a pokrokovou záležitost, která jednoznačně oživí výuku a z jinak nezáživného výkladu o krvinkách dokáže udělat šílenou jízdu lidskými žilami, která Vás přinutí cítit se jako na horské dráze. Další finančně nejméně náročnou variantou je zapojení AR do výuky. Jedná se o rozšířenou realitu, kterou jsme popisovali již ve článku VR/AR/AV zaklínadla moderního světa. Pokud byste se rozhodli zkusit tuto variantu, potřebujete pouze chytrý telefon. Na obrazovce telefonu poté můžete sledovat digitálně vytvořené objekty, které v reálném světě neexistují. Jak bychom mohli dětem lépe vysvětlit nervovou či svalovou soustavu než tak, že si ji mohou prohlédnout přímo před sebou na lavici?  Samozřejmě můžete oponovat tím, že jsou školy vybaveny modelem kostry člověka, ale opakujeme…žijeme ve 21.století. Nemusíme se bát pokroku, zkusme mu otevřít dveře.

Pokud Vás článek nalákal, ale stále máte z virtuálního světa mírné obavy, přijďte se podívat k nám na ukázkový den využití VR v edukativním prostředí. Tyto ukázky jsou určeny pro učitele, ředitele, ICT koordinátory, výchovné poradce či školní psychology. Ukážeme Vám jak VR, krabicová VR a AR fungují a sami si zažijete to, co bychom rádi předávali dětem na školách.